O sboru

Mužské folklorní pěvecké sbory patří mezi jeden z fenoménů Slovácka a přisuzuje se jim významná úloha nositelů a udržovatelů folklorních tradic, krojů, lidové písně, hudby a tradiční lidové kultury. Bývají organizátory kulturního života v obci a díky časté účasti na přespolních akcích patří mezi její důležité reprezentanty. Nejstarší sbory začaly na Slovácku vznikat ve druhé polovině 20. století a jejich členové se rekrutovali převážně z bývalých členů folklorních souborů. Velkého rozkvětu se mužské sbory dočkaly na přelomu tisíciletí a v současnosti bychom nenašli příliš mnoho vesnic, které by se činností mužského sboru nemohly pyšnit, Lovčice nevyjímaje.

Historie mužského sboru v Lovčicích se začala psát 20. srpna 2010, kdy jsme se po několika měsících intenzivního plánování odhodlali k uskutečnění první zkoušky, které se účastnilo pět zakládajících členů (S. Drozd, O. Drozd, P. Selucký, F. Klimeš, P. Konečný). Počáteční nepravidelné zkoušky se konaly převážně ve vinném sklepě u O. Drozda, organizace sboru se ujal P. Konečný. Vzhledem k nízkému počtu členů a také absenci jakýchkoli výraznějších zkušeností se sborovým zpěvem jsme si nekladli žádné velké cíle a chtěli jsme především pěvecky podporovat domácí folklorní akce. S rostoucím povědomím o našem nově vznikajícím sboru se ovšem začaly množit pozvánky na různá vystoupení, a tak jsme museli naši vizi přehodnotit. Především díky účastem na přespolních akcích a snaze o proniknutí do kolektivu zavedených mužských sborů jsme naše činnosti zintenzivnili a po prvotních rozpačitých letech jsme se od roku 2013 začali prezentovat coby „Mužský sbor“.

V současnosti má náš sbor deset členů – z toho sedm domácích (Stanislav Drozd, Oldřich Drozd, Petr Selucký, Václav Trnka, Josef Gongala, Norbert Póda, Petr Konečný), dva členy ze Želetic (Pavel Zelinka, Jan Horák) a jednoho z Ostrovánek (Karel Jedovnický). Scházíme se každý týden v pátek převážně na místní faře. S věkovým průměrem 43 let patříme mezi nejmladší mužské sbory na Slovácku. V roce 2016 jsme založili spolek a získali tak status právnické osoby, což nás opravňuje k pořádání veřejných akcí nebo např. čerpání dotací.

Po devíti letech činnosti máme za sebou přes stovku vystoupení. Býváme součástí všech domácích tradičních akcí (hody, ostatky, krojové plesy, jarmarky, vánoční koncerty apod.) a každý rok přijmeme zhruba desítku pozvánek na vystupování „přes pole“. Samozřejmostí pak je naše přítomnost na významných folklorních událostech regionálního charakteru (Slovácký rok Kyjov, festival Milotice), stejně jako na událostech běžného života (svíce, svatby, oslavy narozenin, zapíjení potomstva…).

Mezi naši kmenovou činnost patří od roku 2011 pořádání letního „Posezení u cimbálu“, díky kterému se nám v Lovčicích podařilo vzbudit zájem o cimbálovou muziku, zakořenit tradici setkávání mužských sborů a obnovit košty vína. V posledních letech se program naší akce ustálil a na každý ročník si najde cestu zhruba desítka mužských a ženských sborů a také další tři stovky návštěvníků. Všichni pak můžeme koštovat ze 300 - 350 vzorků vín. Kromě této akce pořádáme každoročně exkurzi do profesionálního vinařství a oprášili jsme také tradici předvánočního a štěpánského koledování.

Velmi úzce spolupracujeme se spřáteleným sborem z Věteřova, se kterým se v průběhu roku často navštěvujeme a vzájemně podporujeme. Společně se pak, spolu s farnostmi obou obcí, podílíme na setkání u Végrova kříže, stojícího na rozhraní lovčického a věteřovského katastru. V roce 2018 jsme společnými silami, za přispění dotace od Vetropack Moravia Glass, zbudovali u Végrova kříže přírodní posezení.

V roce 2017 jsme při příležitosti Matiné duchovní hudby, v rámci Májové veselice ve Ždánicích, navázali spolupráci s lovčickým chrámovým sborem, kterou, jak věříme, budeme nadále rozvíjet.

Za dobu naší poměrně krátké existence se nám podařilo uvést v život řadu zapomenutých písní, které byly v naší vesnici a v blízkém okolí v minulosti zapsány lidovými sběrateli a některými pamětníky. Písně čerpáme převážně ze sborníků Fr. Sušila, Fr. Bartoše a z rukopisů Fr. Kyselkové, které jsou uloženy v brněnském etnografickém ústavu. Zpíváme písně, které mají původ v našem regionu (severní Hanácké Slovácko), a také v sousedním kyjovském Dolňácku. Díky jedné z obnovených lovčických písní, vážící se k tradici ostatků (fašaňk, masopust), jsme přejali zvyk obřadního tance „podšable“, který se na Slovácku udržuje v mnoha dalších obcích.

Vystupujeme v krojích, které si členové sboru pořídili na vlastní náklady. Jelikož se sukenné kordulky i marýnky ukázaly být v horkých měsících poněkud nepraktickými a vystupování pouze v bílé košili není příliš reprezentativní, začali jsme v roce 2015 pátrat, zda-li neobjevíme zmínky o vzoru výšivek na historických košilích. Od paní Emílie Novoměstské jsme obdrželi dochovanou košili, ve které se v Lovčicích chodilo v první polovině 20. století a na základě této předlohy jsme si v roce 2016 nechali tyto košile zhotovit. V roce 2019 jsme na obnovu krojů získali dotaci od Jihomoravského kraje a i díky ní jsme si vyrobili kroje za téměř 111.000 Kč (dotace byla přidělena ve výši 54.000). Nejnákladnějšími a nejobdivovanějšími krojovými součástmi se staly dva dubenné kožichy (jeden vyšel na 30.000,-).

Nález bohatě zdobené dívčí kordulky z přelomu 19. a 20. století (nález se uskutečnil v roce 2013) v nás probudil zvýšený zájem o podobu původního lovčického kroje, která se od té současné patrně dosti liší. Na základě pátrání v dobových dokumentech, vyprávění pamětníků, konzultací s odborníky i hledání historických pramenů a souvislostí se snažíme o původní podobě kroje zjistit co nejvíce. Byli bychom velmi rádi, pokud by naše snahy vedly v první fázi alespoň k rozvíření debaty o rozdílu ve vzhledu současného a historického kroje. Více se o našem dosavadním pátrání dozvíte v sekci o krojích.

Pokud byste si chtěli přečíst některé zajímavosti z historie našeho sboru (podávané velmi volnou formou), budeme rádi, pokud navštívíte sekci Kronika na našem webu.

Tolik by na úvod zřejmě stačilo. Ať se Vám na našich stránkách líbí. Na zdraví :)